Jdeme po ulici a najednou přímo před námi sýrař zpracovává mléko a před našima očima vzniká sýr. Vidíme mu do rukou i do tváře a z každého jeho pohybu je zřejmé, že to umí. Dělí nás jen sklo výkladu a pro nás chladné „seveřany“ ze středu Evropy, kde řemeslník spíše řekne „nekoukejte mi pod ruku“, je zážitek jak z prosluněné jižanské Itálie neobvyklý. A tak jsme se pozvali dál. Jak se dělá pravá italská mozzarella?!…

Českomoravským pomezím se proplétají dvě říčky s podobnými názvy – Třebovka a Třebůvka. Zatímco Třebovce dala pojmenování Česká Třebová, o poznání delší a zcela už moravská Třebůvka se jmenuje podle Moravské Třebové. Oba toky se neliší jen příslušností k historickým územím, ale také vodopisně – Třebovka je přítokem Tiché Orlice v povodí Labe a úmoří Severního moře, kdežto Třebůvka teče do Moravy v povodí Dunaje a úmoří Černého moře.

Morové epidemie ve středověku měly dopad i na duchovní život lidí – ve větší míře se k Bohu a ke svatým obraceli s žádostí o ochranu před nemocemi. Není tedy divu, že právě za těchto okolností se vytvořila skupina oblíbených svatých, kterou dodnes známe jako čtrnáct svatých pomocníků.

Rukopis královédvorský nebyl první starou literární památkou. O rok dříve objevil sedmadvacetiletý student pražské univerzity Josef Linda na deskách staré knihy rukopis nazvaný Píseň Vyšehradská či také Píseň pod Vyšehradem, který se podle použitého písma hlásil do 12. století. Šlo však jen o zlomek patrně větší skladby, který byl použit později do knižních desek.