Nyní výhodné predplatné - informujte se na bezplatné telefonní lince 800 300 302

FORTUNA

Nakladatelství SPN

Ucitelské noviny

KNA

Jazyky ALBION


číslo 9
2013 - ročník 45

Záhady české historie

Vltavín stále tajemný (3)

Myšlenku, že by na hypotézách o „kosmickém“ či „meteorickém“ původu vltavínů mohlo opravdu něco být, podpořil hlubší rozbor jejich složení. Především u jihočeských kamenů ukázal drobné vzduchové bublinky, které jsou velké od desetin milimetru až po více než centimetr. A hlavně – tlak v nich je až pětadvacetkrát nižší než tlak u hladiny moře…

Podle odborníků je možné jen jedno vysvětlení: vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje velmi nízký tlak. Takovým místem jsou vyšší vrstvy zemské atmosféry, dokonce je zde přímá úměra – čím výše nad povrch země, tím nižší tlak. Některé kameny mají navíc aerodynamické zaoblení odpovídající průletu zemskou atmosférou…
Došlo snad opravdu k pádu a roztavení sklovitého meteoritu? Proč by ale potom zanechal své stopy jen ve dvou vzájemně dost vzdálených pruzích? Nebo byla hmota vltavínů vyvržena do vyšších vrstev atmosféry v podobě dvou „dávek“, které dopadly na povrch planety ve dvou pruzích?

              Krátery Ries a Steiheim při pohledu z letadla

Doklad a pozůstatek katastrofy
Po původu tektitů pátrali nejen naši mineralogové a geologové, ale i jejich kolegové v zahraničí. Klíčem se ukázalo porovnání stáří tektitů s geologií míst, kde se nacházejí.
Asi 200 kilometrů od naleziště ivoritů v Ghaně je meteoritový kráter zaplněný jezerem Bosumwi – ten vznikl před 1,3 milionem let, stejně jako ivority. Ve stejné vzdálenosti od naleziště irgizitů u Aralského moře je meteoritický kráter Žamanšin, a také v tomto případě se čas vzniku kráteru a irgizitů shoduje. Nenašel by se podobný kráter ležící rovněž ve vzdálenosti okolo 200 kilometrů od naleziště vltavínů na jihu Čech, který vznikl před 14,8 miliony let?
Samozřejmě ano – jmenuje se Ries a leží u Nőrdlingenu v Bavorsku, asi 80 kilometrů na jih od Norimberka. Má oválný tvar připomínající šestiúhelník se zaoblenými tvary a průměr pětadvacet kilometrů – není divu, že se do něj vejde nejen město Nőrdlingen, ale i řada dalších měst a osad. Středem kráteru prochází tzv. švábská tektonická linie. Někteří geologové a mineralogové soudí, že tak obrovský kráter vznikl při dopadu tělesa o průměru jeden kilometr – mohlo jít o planetku nebo dokonce jádro komety. Protože ve vzdálenosti okolo 40 kilometrů se nacházejí další dva podstatně menší meteoritové krátery Steiheim a Stopfheim, nelze prý vyloučit, že vesmírné těleso se při průletu atmosférou rozpadlo na dva nebo tři kusy. Jiní odborníci se k velikosti tělesa staví značně skepticky, jsou ochotni připustit velikost do několika desítek metrů. Ale tím se nebudeme zatěžovat…
Podle této hypotézy, kterou dále rozpracoval mineralog Vand v roce 1964, „tlakovou vlnou vzniklou při dopadu meteoritu do oblasti Ries byly horniny vymrštěny obrovskou silou směrem do Čech a na Moravu“ a „při letu atmosférou se přetavily ve vltavíny“. Ona vzdálenost, kterou měly proletět v atmosféře, se pohybuje od 200 do 400 kilometrů a nelze vyloučit, že mohlo jít o dva pruhy, které dopadly na území dnešních jižních Čech a jižní Moravy.

                            U Nördlingenu v Bavorsku najdeme kráter Ries, který má průměr 25 kilometrů

Déšť lesklých kamenů
Jak vlastně vypadal jih Čech v té době, tedy zhruba před 15 miliony let? Podle geologů došlo právě tehdy ke zdvihu jižní části Českého masivu. Vltava, která samozřejmě ještě Vltavou nebyla, vytékala do té doby jako kalný proud z Českobudějovického a Třeboňského jezera přes dnešní České Velenice a Vitorazsko do oblasti Vídně zalité mořem. Nyní však otočila tok k severu a začala svými vodami zásobovat středočeské Kobyliské jezero. V dalších tisíciletích tak byla odvodněna velká jezera dnešní Českobudějovické a Třeboňské pánve a původní uloženiny a naplaveniny byly znovu přemístěny.
Pokud tedy vltavíny opravdu spadly v podobě „kamínkového deště“ na jih Čech, dopadly většinou do vody a byly následně splaveny do řek, které je přemístily o desítky kilometrů a uložily ve svých sedimentech. Tomu by odpovídala skutečnost, že nejvíce vltavínů se nachází tam, kde pod půdou leží písčitá vrstva původních usazenin.
Podle odhadů mělo na území jižních Čech a Moravy dopadnout okolo 20 milionů kamínků o váze okolo 275 tun. Naleptávání agresivními přírodními roztoky v sedimentech mělo v průběhu milionů let vytvořit různě vrásčitý povrch neboli skulptaci některých vltavínů, několikeré přemístění pak naopak vést k jejich obroušení.
Tuto teorii o původu vltavínů nalezneme nejen v encyklopediích či na internetu, ale i ve většině odborných prací. Přiznejme, že má oporu v poznatcích vědy a logicky vysvětluje, jak vznik lesklých kamínků, tak i to, proč jsou jejich naleziště omezena na dva poměrně úzké pásy vzdálené od sebe desítky kilometrů.
Odpovídá také na otázku, proč jsou některé vltavíny zvrásněné a jiné hladké, a nepřímo vysvětluje i jejich rozdílnou barvu. Mohli bychom tedy udělat příslovečnou tečku. Jenže ono to zdaleka není tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát…

Jiří Bílek
Foto archiv