Bezmála tři roky působil Vladimír Eisenbruk jako vládní zmocněnec pro krajanské záležitosti, proto ví hodně o tom, jak se mají Češi žijící v cizině. Tedy ti, kteří z nejrůznějších důvodů ze své vlasti odešli. Kolik dnes máme ve světě českých krajanů a jaké aktivity vyvíjejí? Umějí ještě česky? Na to všechno jsme se Vladimíra Eisenbruka vyptávali u šálku kostarické kávy…

Jet autem v odpolední špičce z Tel Avivu do severoizraelské Haify nebo naopak je docela utrpení, protože se najisto utopíte v záplavě automobilů. Rozčilování nepomůže, rozumnější je zabočit cestou do nějakého městečka a počkat pár hodin, než se ta kolona přežene. k tomu jako by byla předurčena Caesarea, město ležící asi třicet kilometrů na jih od Haify, které má starověké, ba přímo antické kořeny.

Podle Angličana Antonyho Wagnera je heraldika těsnopisem historie. Obor mezi vědou a uměním se zabývá erby, znaky a symboly šlechtických rodů, ale také měst a obcí, cechů a farností, klášterů i církevních hodnostářů. Respektuje přísné tradice, jejichž kořeny sahají až ke křížovým výpravám 12. století, kdy se kvůli identifikaci pomalovávaly štíty rytířů v brnění. Cenila se i nápaditost malíře, pověřeného návrhem erbu. Zákony heraldiky nám alespoň trochu poodhalil PhDr. Pavel Rudolf Pokorný.