13/2020

Mám rád optimální spolupráci a efektivní práci

Jan Skovajsa dle svých slov delegoval už jako dítě. Potřeba pracovat efektivně ho dovedla k nápadu založit myTimi, tým virtuálních asistentů, kteří dokážou pomoci téměř s čímkoli, ať už jde o vyřizování záležitostí na úřadech či tvorbu cestovatelského itineráře. V minulém roce se firma myTimi začala orientovat převážně na B2B trh a marketingové úkoly. "Kdo nic nezkusí, nic nezíská," říká Jan odhodlaně. A povedlo se. Za poslední půlrok firma vyrostla o více než tři sta procent.

Jak vznikla myTimi? Šlo o nějakou inspiraci ze zahraničí či obecně trend virtuálních asistentů, který je momentálně na vzestupu?

Obecně se dá říct, že k tomu vede celý můj život. Dlouhodobě mám rád optimální spolupráci a efektivní práci. V tomto ohledu si myslím, že ekonomiku a lidi jako celek čeká ještě obrovský krok vpřed. Co se týká virtuální asistence, tak to je nyní spíše vedlejší produkt poptávky ze strany našich zákazníků, která je zhruba z padesáti procent marketing - tedy sběr zákazníků, třiceti procent customer care - starost o nasbírané zákazníky a pak dvaceti procent virtuální asistence - tedy všechno ostatní. Je to takový pěkný kruh, kde jsou zákazníci rádi, že mohou všechno přenést na jednu firmu.

Měl jste s podobnými aktivitami zkušenosti, než jste podnikání rozběhl?

Ano i ne. Paradoxně nejvíce zkušeností mám právě s marketingem, sales B2B a customer care. Naopak nejméně zkušeností jsem měl s trhem B2C, se kterým jsme začínali. Hlavní faktor na úspěchu má ale určitě podpora od investorů a zkušenosti s řízením a výběrem lidí, které jsou pro tento typ podnikání naprosto klíčové.

Byly i nějaké obavy? Naplnily se? Zažilo myTimi ve svých začátcích potíže?

Abych řekl pravdu, tak moc ne. Vždycky jsou tam drobné pochybnosti, nechcete například ztratit peníze investorům apod., ale nic, co by mě paralyzovalo.

Co je pro byznys v těchto službách specifické?

Specifická je hlavně efektivita. U malých a středních podniků si nemůžete moc dovolit jen tak žvanit, musíte mít výsledky a ty si obhájit, protože menší firmy nemají peníze na rozhazování a musí je využít co nejlépe. Nejčastější produkty jsou v marketingu - SEM (pozn.: Searchengine marketing, forma internetového marketingu, která zvyšuje viditelnost stránek ve vyhledávačích), copywriting, weby, SEO (pozn.: Searchengineoptimalization, optimalizace pro vyhledávače), sociální sítě; customer care - to jsou hlavně telefony, maily, chat a CRM (pozn.: Customer relations management, řízení vztahů se zákazníky), sales - přehledy potenciálních zákazníků a pak jejich navolání, virtuální asistence - to je řekněme asistence všeho druhu, tato jediná část je velmi blízko původní B2C části podnikání.

Kolik lidí pracuje v myTimi?

V tuto chvíli máme jedenáct interních zaměstnanců a osm set externistů. Opravdu hodně záleží na výběru lidí, takže to je část podnikání, do které vkládám velké úsilí, protože se nejvíc odrazí na výsledcích a zákaznickém servisu.

Podle čeho "timíky" vybíráte? Jakým procesem prochází zájemce o práci u vás?

Výběr probíhá i po třech letech podobně jako na začátku. Vykopneme inzerát na startupjobs, tam se přihlásí třicet až sto lidí, z nich cca dvacet pozveme, dostanou testy práce pod stresem a osobnostní testy, poté projdou "klasickým" pohovorem a v poslední části si práci vyzkoušíme na reálných případech a když dopadne toto všechno dobře, tak se dohodneme.

Co všechno by měl správný "timík" umět?

Máme dvě kategorie - jedna je senior, to je člověk, od kterého čekám praktické zkušenosti. Například vezmu grafika, tady určitě neberu juniory po škole, ale spíše někoho, kdo už to nějakou dobu dělá, má zkušenost s vlastním projektem atp. Na druhé straně junior - zde mi stačí přiměřené vzdělání, obvykle vysokoškolské, a řekněme selský rozum a ochota rychle se učit. Všechno ostatní už je v systému naučíme. Každý "timík" a externista se specializuje na něco jiného. Prochází několika školeními a pak s nimi postupně pracujeme, aby každý zákazník dostal maximální výsledek podle našich dovedností a svědomí.

Firma myTimi je založená na potřebě delegovat úkoly. Proč je pro někoho důležité delegovat?

Schopnost delegovat podle mě naznačuje určitou senioritu, protože vyžaduje schopnost prioritizovat, ale mnohem důležitější je schopnost odpoutat se od operativy a pochopení toho, že hotová práce je důležitější než to, jestli jsem ji udělal já. Obecně myšlenka delegování rezonuje mezi podnikateli a freelancery poměrně hodně, ale ne každý umí delegování uchopit, hodně lidí o tom jen mluví.

Existuje nějaký požadavek, který jste z nějakého důvodu odmítli splnit?

Ano. Nejčastěji jde o podvodné reklamy, nebo hodně nevyrovnaná služba, která uživatele balamutí. Toto se obvykle dá rychle rozpoznat už na začátku a problém odmítnout není, protože když má někdo potřebu podvádět, tak pro něj není problém podvádět i vás.

Kdo je vaším nejčastějším zákazníkem? Dá se to nějak univerzálně charakterizovat, třeba že to jsou vždy vytížení podnikatelé či manažeři, nebo jsou to opravdu různí lidé s různými potřebami?

Ano, téměř vždy to jsou podnikatelé a manažeři řekněme od jednotlivců až po firmy o třech stech zaměstnancích. V tuto chvíli dominuje Praha, ale to je kvůli tomu, že jinde až tak aktivně neinzerujeme. Mezi naše zákazníky nejvíce patří e-shopy, restaurace a IT firmy.

Jak rozjezd podnikání v tomto sektoru hodnotíte s odstupem času? Je firma tam, kde jste plánoval, že touto dobou bude?

Jsme mnohem dál. Když jsem ji rozjížděl, tak jsem počítal s tím, že touhle dobou bude firma mrtvá, ale kdo nic nezkusí, nic nezíská. Přerod v B2B je pro nás opravdu velký krok, protože jen od srpna jsme vyrostli více než o tři sta procent.

Využíváte sám služeb myTimi?

Neustále, služba vznikla na základě mých potřeb. Já jsem delegoval už jako malé dítě.

Máte radu pro ty, kteří chtějí začít podnikat a realizovat nějaký nápad?

Aby se nebáli začít a netrápili se nápadem, protože jestli na to mají a mají potřebnou vytrvalost, tak se správný produkt v průběhu objeví. Ti, kdo na to nemají, na to přijdou dost rychle.

Připravujete něco zajímavého do budoucna?

Ano, aktuálně při jednání s investory připravujeme větší rozšíření po republice, lepší uchycení našich B2B služeb, přece jen tato část podnikání bude mít letos teprve jeden rok, a poté rámcově během jednoho roku expanze do zahraničí a vstup dalších investorů.

(rd)


Papež proti královně

Letos tomu je právě čtyři sta padesát let, kdy svou bulou Regnans in excelsis papež Pius V. exkomunikoval britskou královnu Alžbětu I. a tím bylo dokonáno schizma mezi katolickou a anglikánskou církví. Je to příklad toho, že církevní autorita na přelomu středověku a novověku měla nejen svou duchovní, ale i nezanedbatelnou politickou dimenzi.

I po čtyři sta padesáti letech zní ta slova tvrdě: "Alžběta, vydávající se za královnu anglickou a služebnice zločinu." Tak se ve své bule obrací papež Pius V. na anglickou královnu Alžbětu I. a především na všechny její poddané, které chce vyzvat k povstání a odporu proti panovnici, která si stejně jako Jindřich VIII. před ní osobuje církevní autoritu, kterou papež považoval za své Bohem dané vlastnictví a svůj nárok. Tvrdá slova, která ničím nepřipomínají dnešní papežské dokumenty, jsou svědectvím o době a její atmosféře.

Problém nároku na trůn

Alžběta byla dcerou Jindřicha VIII. a na trůn nastoupila v roce 1558. Její církevní politika se vyznačovala pragmatickým přístupem. Jedním z Alžbětiných hlavních problémů byla legitimita jejího nároku na anglický trůn. I podle protestantského práva byla po určitou dobu prohlášena nelegitimním potomkem a poté nebyla podle katolických zákonů legitimizována. Vzhledem k nepřátelským postojům zahraničí, zvláště vzhledem k nárokům, které si činil na anglický trůn vdovec po Marii I., španělský král Filip II., to bylo velkým zdrojem nejistoty. Až její definitivní rozchod s Římem ji zřejmě z jejího pohledu učinil právoplatnou nástupkyní na trůnu. To je právě situace, na kterou s takovou razancí reaguje papež.

Z textu buly Regnans in excelsis

Pius biskup, služebník služebníků Božích, na věčnou památku: Ten, kdo vládne na výsostech a komu byla dána všechna moc na nebi i na zemi, svěřil jednu svatou katolickou a apoštolskou církev, mimo kterou není spásy, na zemi jedinému, a to Petrovi, prvnímu z apoštolů, a Petrovu nástupci, papeži římskému, aby v ní vládl v plnosti moci. Jeho samého učinil vládcem nad všemi lidmi a královstvími, aby zastavoval, ničil, rozprašoval a rozháněl, sázel a budoval, aby tak Bohu zachoval věrný lid, spojený poutem lásky, v jednotě Ducha, a aby ho přivedl v bezpečí a bez poskvrny před Spasitele. V poslušnosti této povinnosti, v které nás Boží dobrota povolala k zmiňované vládě nad církví, nelitujeme žádné námahy a úsilí, abychom celou svou silou zachovávali úplnou jednotu katolického náboženství. Leč množství bezbožných narostlo na síle takovým způsobem, že již není na světě místo, které by nebylo zkoušeno jejich zvrhlými naukami. Mezi nimi pak Alžběta, vydávající se za královnu anglickou, služebnice zločinu, u které nalezli útočiště ti nejhorší ze všech. Právě tato žena uchvátila korunu a obludně usurpovala místo nejvyšší hlavy církve v Anglii se vší svrchovanou autoritou a jurisdikcí, která k tomu náleží. (...) Proto, na základě autority toho, kdo nás laskavě usadil na naši nejvyšší soudnou stolici, z plnosti své apoštolské moci prohlašujeme zmiňovanou Alžbětu za kacířku a milovnici kacířů a její věrní na sebe v tomto smyslu přivolávají trest exkomunikace a jsou odetnuti od jednoty Těla Kristova.

Vzniká anglikánská církev

Alžběta a její rádci vnímali nebezpečí možnosti vyhlášení křížové výpravy proti Anglii, k tomu ale v Evropě chyběla politická vůle. Roku 1559 začal anglický parlament pracovat na zákonech založených na církevních reformách s anglickým panovníkem jako vrchní světskou autoritou i v církevních otázkách. V Dolní sněmovně se tyto záměry setkaly s velkou podporou, ale ve Sněmovně lordů se proti nim vytvořila opozice, především ze strany biskupů. Alžběta v tomto případě měla štěstí, když využila nepřítomnost některých církevních hodnostářů, včetně arcibiskupa canterburského, a své záměry prosadila. Nový zákon o její svrchovanosti byl přijat 8. května 1559. Všichni veřejní činitelé byli nuceni přísahat oddanost panovnici, jinak se vystavili nebezpečí zbavení funkce. Byl také přijat zákon o náboženské jednotě, který stanovil povinnou návštěvu anglikánských bohoslužeb a povinnost používání Knihy společných modliteb jako základního bohoslužebného textu - tím byl prakticky dokonán rozchod s Římem a vznik anglikánské církve, která trvá dodnes.

Autor: Petr Jan Vinš, Foto: archiv